Výběr býků nejenom podle produkce, ale i podle zdraví respektive odolnosti organismu, je v severských zemních realizován déle než 30let. Toto společně s vysokým počtem hodnocených dcer na býka a precizně propracovaným národním systémem kontroly užitkovosti zajišťuje chovateli spolehlivá data a zabezpečuje severskému holštýnu punc unikátnosti. Velmi důležitým faktorem při formování celého konceptu Vikinggenetics byla ustálenost podmínek prostředí ve všech třech zemích, srovnatelná výše produkce a dlouhodobě podobný chovný cíl. Z tohoto důvodu nebyl problém sestavit jednotný selekční index NTM (Nordic total merit). Tento výborně sestavený index má za cíl maximalizovat zisk chovatele.
Drtivá většina krav je v severských zemích zařazena do systému kontroly užitkovosti a testace. Léčba zvířat a předpis preparátů je v rukou veterinářů, kteří jsou povinni pečlivě a individuálně hlásit všechna onemocnění a léčby do systému KU. Tento systém hlášení je velmi přísný a ochota spolupráce tamních chovatelů je obdivuhodná. Velikost populace a loajalita farmářů umožňuje masivní rozsah testace, díky které lze skutečně šlechtit. Za dlouhá desetiletí nasbíraná data dokazují, že při splnění určitých podmínek lze úspěšně šlechtit i na znaky s nízkou heritabilitou. Například dědivost ,,zdravotních“ vlastností je ještě mnohem nižší než u znaků určujících produkci mléka. Z tohoto důvodu je nutný minimální počet hodnocených dcer u Vikingů 150 až 200. V dnešní době, kdy se jiné programy musí spokojit s 60 nebo 70 dcerami, je to velké číslo. Kombinace přímo hodnocených parametrů spolu s vysokým počtem hodnocených dcer se ukazuje jako jediná možná cesta pokroku u nízko dědivých znaků.
Klíčový je NTM selekční index, který dokonale kombinuje znaky snižující náklady se znaky zvyšujícími zisk. Právě na celkový zisk je zaměřen celý šlechtitelský cíl. Cílem je mít dojnice se skvělou plodností, vysokou mléčnou produkcí, funkčním utvářením zevnějšku, zdravými končetinami a vemeny odolnými vůči klinickým mastitidám. Nordický selekční index zahrnuje přes 50 znaků, z nichž některé nenaleznete nikde jinde na světě.
Asi každý zkušenější chovatel si je vědom toho, že stoupající mléčnou produkcí klesá plodnost. Pokud není plodnost zásadním selekčním kritériem a pokud je selekční tlak směřován na zevnějšek a produkci, geneticky vázaná schopnost oplození prudce klesá. Plodnost dcer býka je v severských zemích sledována od roku 1972. Je posuzována jako komplexní znak, přičemž se hodnotí devět kriterií. Mezi plemeníky se nalézají i tací, kteří mají ve znaku plodnosti dcer 2 a více směrodatných odchylek, jsou tedy mezi nejlepšími 2,5 procenty populace v tomto znaku. Jejich dcery pak zabřezávají velmi snadno. Díky cílenému tlaku na šlechtění plodnosti dcer se v severském holštýnském plemeni již obrátily trendy v plodnosti pozitivním směrem.
Zdravé paznehty významnou měrou ovlivňují dlouhověkost krav a tím i celou ekonomiku chovu. Utváření končetin dle lineárního popisu se skutečným zdravím paznehtu souvisí jen málo, jak dokazují dlouho shromažďované údaje (1 200 000 záznamů veterinářů a paznehtářů od roku 1972). Na základě těchto skutečností ve Vikingu přistoupili k celoplošnému sběru dat a od srpna 2011 je tato vlastnost samostatně zahrnuta do NTM indexu. Nejde tedy pouze o ,,slepé“ vybírání býků – zlepšovatelů utváření končetin podle exteriérových hodnot. Jedná se o plemennou hodnotu vypočtenou podle skutečného výskytu onemocnění paznehtu. Takto nesmýšlí žádná jiná šlechtitelská firma na světě!
Vysoké počty somatických buněk a záněty vemene mají jasně negativní vliv na celkový zisk chovatele. Jde nejen o náklady na léčbu, ale i o ztráty produkce nehledě na vyšší náklady na obnovu stáda. V severském programu šlechtění jsou data o výskytu klinických mastitid (hlášení veterináře) klíčovou věcí, zatímco jiné programy jsou nuceny brát jako hlavní prekursor mastitid počet somatických buněk. Ve Skandinávských zemích díky pečlivé evidenci zdravotních problémů vemene došlo k zásadnímu snížení výskytu klinických mastitid u holštýna. Z tohoto důvodu je do selekčního indexu NTM výrazným způsobem zahrnuta odolnost vůči skutečným klinickým mastitidám.
Doba kdy se šlechtí pouze na zevnějšek a produkci s malým důrazem na funkční znaky (není k dispozici dostatečný počet dcer) musí skončit. Dnes nám již zisk za mléko nezaplatí náklady na udržení dojnice ve stádě. Dlouhodobá a velmi precizně prováděná selekce výše popisovaných znaků na vysokém počtu dcer po jednotlivých býcích je zárukou, že severští chovatelé jdou správným směrem. Vysoká produkce mléka spolu s vynikající odolností zvířat především vůči nemocem končetin a vemene je to, co dokáže zlepšit ekonomiku každého chovu. Ve světle ekonomiky chovů je další šlechtění na ,,krásu“ neudržitelné. Zásadně důležité jsou funkční znaky a zdraví zvířat. Do budoucna bude systém Vikinggenetics jen stěží hledat konkurenta. Plemko s.r.o. Vám prostřednictvím Vikinggenetics umožňuje čerpat z této studnice genů.